Jak poznat takzvaný Švarcsystém

 

 

Při posuzování stavu, zda-li se jedná o švarcsystém či o obchodně právní vztah, je třeba využít následujících pravidel:

 

- za porušení povinnosti právnické nebo fyzické osoby zajišťovat své běžné úkoly vlastními zaměstnanci lze považovat jen takový stav, v jehož důsledku není právo fyzické osoby na zaměstnání naplněno, tzn. tehdy, kdy právnická nebo fyzická osoba (zaměstnavatel) neumožní fyzické osobě výkon práce v pracovněprávním vztahu, přestože pro právnickou nebo fyzickou osobu zajišťuje běžné úkoly vyplývající z předmětu její činnosti a je při plnění zadávaných pracovních úkolů v obdobně závislém postavení jako zaměstnanci.

 

- dále se nejedná o švarcsystém, jestliže podnikatel musí využít specializované činnosti nebo z kapacitních důvodů není krátkodobě schopen pokrýt své závazky vlastními silami. Je však důležité, aby se jednalo o nahodilé stavy či potřeby, nikoliv pravidelně opakované události. Významným vodítkem zde může být ekonomika činnosti – zda-li se vyplatí pro danou činnost disponovat vlastními prostředky.

 

- protože se jedná o obchodněprávní vztah, nesmí být předmětem smlouvy vykonávání činnosti, ale zhotovení díla nebo jeho části při vnesení nejen práce, ale i další hodnoty, jako např. použití vlastního nástroje či upotřebení vlastního materiálu.

 

- mezi oběma účastníky není vztah nadřízenosti a podřízenosti (což je vlastnost typická pro pracovněprávní vztah), ale oba subjekty jsou si obecně navzájem rovny. Jedna ze stran se zaváže k tomu, že do určité doby vykoná určitou činnost a protistraně předá výsledek činnosti, který je bez vad. Naproti tomu v rámci pracovněprávního vztahu zaměstnanec poskytuje zaměstnavateli svou práci, která vede ke zhotovení díla. V konečném důsledku není zaměstnanec odpovědný za kvalitu díla, nýbrž za kvalitu své práce.

 

- při výkonu činnosti vystupuje podnikatel vůči třetím osobám svým jménem. Jestliže by vystupoval jménem jiné právnické či fyzické osoby, pak by se jednalo o švarcsystém. Opět je třeba zdůraznit, že se musí jednat o typickou činnost podnikatele, nikoliv o vedlejší činnosti, které mohou být předmětem outsourcingu.

 

- odpovědnost za škodu na předmětu činnosti má v pracovněprávním vztahu zaměstnanec pouze v omezené míře, zatímco v rámci podnikání není u OSVČ odpovědnost nijak omezena a za způsobenou škodu odpovídá OSVČ celým svým majetkem.

 

- jednou z významných okolností důležitých při posuzování existence švarcsystému je počet subjektů, pro něž domnělý zaměstnanec vykonává svou činnost. Pakliže pracuje pouze pro jednoho objednatele, pak se s největší pravděpodobností jedná o švarcsystém. S rostoucím počtem „odběratelů činností“ pak rychle klesá možnost podezření ze švarcsystému (nelze předpokládat, že jedna osoba je během 1 kalendářního roku zaměstnána u 10 různých zaměstnavatelů). Naopak existenci pouze jediného zdroje příjmu lze považovat za zastřený pracovněprávní poměr.

 

 

 

 

Více na: https://finexpert.e15.cz/jak-poznat-svarcsystem